130+1+100: Slaný - Krušné hory, 8/2004 Tisk Email
Napsal uživatel Kolík   
THURSDAY, 29 NOVEMBER 2007 21:25

Padnul nápad udělat opravdový chlapácký triatlon - megatron. O vzdálenosti kolo a chůze bylo rozhodnuto docela rychle: bude to vzdy 100km. Diskuze se točí kolem vody - plavat 1km nebo jen 100m? Padají také návrhy 100 minut ve vaně. Nakonec kvůli sportovní úrovni vyhrává plavání na 1 km. Vše pak stejně dopadlo jinak, jen to plavání dopadlo přesně.

Vyrážíme poslední srpnovou sobotu ráno v 7 hodin ze Slaného. Je jasné, že teď se nám příštích 30 hodin žádného odpočinku nedostane. Kolo ubíhá dobře až na několik defektů a kompletní výměu obutí v Mělníce. Jedeme vlastně pořád podél vodních toků - údolím ze Slaného kolem Kralup do Nelahozevsi, podél Vltavy do Mělníka a odtud podél Labe až do Ústí nad Labem. Pěkná trasa, akorát o 30km delší, než jsme počítali, takže do Brné dorážíme s 2 hodinovým spožděním. Na termálním koupališti jsme sami, připadám si jako parník a dělám povinný kilometr. V půlce mě chytá křeč, takže jsem se málem ještě utopil.

V Ústí necháváme kola, posilňujeme se a vyrážíme. Pěší část vede po hřebenech Krušných hor. Hřebeny mají své kouzlo, pěkná příroda, osamělé vesnice, louky a lesy. Jsme překvapeni totálně poddimenzovanou infrastrukturou. Všechny značené hospy na mapě jsou zrušené a zavřené. S tím jsme nepočítali. Naštěstí se nás zželelo slavícím na služebně Horské služby a nezištně jsme obdarování burčákem, vodou a každý čtvrtkou kuřete.

Před Cínovcem nás zastavuje hlídka Policie (2 příslušnice) a kontroluje doklady. Jsme na čáře a honí tady běžence. Mišák bohužel nemá občanku, takže dostává neodolatelný návrh, že musí k ověření na služebnu na Cínovec. Nezdá se jim odpověď, že jdeme na Horu Sv. Šebastiána, která je odsud 70km. Prohlašujeme s Cottagem, že to teda musíme taky a hrneme se do Felicie. Příslušnice se trochu vyděsili a nakonec se loučí s poznámkou:"Každý má svou úchylku, nashledanou".

První a poslední občerstvení je na pumpě Shell na Cínovci. Opravdu bez podpory. Cesta pak jde přes Vitýšku, Fláje na Mníšek. Kolem druhé jako již tradičně padá debka, ležíme na mokrém asfaltu půl hoďky bez hnutí. Sil to moc nedodává, deka a karoška by se hodily. Pokračujeme dále, je moc pěkné svítání, situace se ale kolem šesté kazí a začíná pršet. Déšť je konec dlouhých pochodů, mokré boty začínají dřít. Cottage simuluje slabost. Dorážíme do Mníšku a padá rozhodnutí: volat přítele na telefonu. V dešti se skládáme pod stříšku nějaké chatky, spánek přichází ihned, přítel na telefonu je už na cestě.

Nakonec z akce 100+1+100 se stalo 130+1+70. Cíl sice nebyl splněn, nicméně výkon to byl. Je jasné, že to příště musí být jinak, i když většina tvrdí, že žádné příště nebude. Celá akce trvala 32 hodin. Na zbývajících 30 km jsme měli celý den, asi by jsme to dali.

Kolík, Mišák, Cottage, 28. - 29.srpna 2004