Forecast for Iceland, Dalvík (yr.no)

Itinerář a relevantní linky

Počasí na Islandu

Lavinová předpověď

Track record lavin

DAY 0

Přesunujeme se z Prahy na letiště v Berlíně. Po půl hodině vyjasňujeme, že kartuše do ABS airbagu není bomba, ale bezpečnostní zařízení a konečně můžeme vzlétnout. V Reykjavíku půjčujeme auto, doplňujeme zásoby a sháníme mapy a informace. Přespáváme ve Stay Apartments. Předpověď se bohužel zhoršila, takže operativně vymýšlíme náhradní plán. Lepší podmínky mají být na západě, tak plánujeme túru v okolí Olafsviku na západním pobřeží.

DAY 1

Probouzíme se do deštivého rána, balíme a vyrážíme po západním pobřeží směrem na sever. Po asi 3 hodinách jsme na poloostrově, na jehož cípu je park Snaefellsjokull s nejvyšším vrcholem Jokulpuúfur 1446m, který je naším cílem. Cestou se zastavujeme v Raudfeldar kaňonu. Autem se po kamenité cestě dostáváme jen asi do 150m, nasazujeme lyže ještě za dobré viditelnosti se dostáváme pod horu a stoupáme. 200m pod vrcholem otáčíme. Viditelnost je 5 metrů, fouká silný vítr, sněží a je taková vlhkost, že jsme celí mokří a obalení ledem. Zastavujeme u pobřeží a jedeme se ubytovat do Olafsviku.

DAY 2

Z Olafsviku děláme druhý pokus o vrchol Jokulpuúfur, tentokrát ze severu. Vyrážíme po osmé za krásného počasí s vědomím, že odpoledne se má kazit počasí. Po menším bloudění v nástupu  jsme po 2 hodinách pod horou na místě, kde jsme včera nastupovali. Stoupáme, ale počasí se kazí. K čele ledovce dorážíme již za mizerné viditelnosti a hodinu bloudíme mezi skálami. Nakonec se dostáváme na vrchol ledovce, viditelnost je ale nulová. Již pouze podle azimutu postupujeme na vrchol, kde se ve vichřici rychle otáčíme a po vlastních stopách sestupujeme pomalu dolů. Stopy bohužel rychle mizí, takže bloudíme a zase se dostáváme nešťastně mezi skály v čele ledovce, ve kterých se zase motáme. Nakonec se šťastně dostáváme na úpatí a za nulové viditelnosti postupujeme jen podle azimutu zpět do údolí. Cesta se díky podmínkám protáhla ze 4 na 8 hodin, ale jsme celí u auta. Po rekonstrukci záznamu trasy jsme odhalili, že je optimální jít přímo prostředkem splazu ledovce u bývalého vleku přímo na vrchol a vyhnout se tak špatně prostupnému prahu. Díky zpoždění, které jsme nabrali, vyrážíme z Olafsviku až po 19 hodině. Až před půlnocí se dostáváme Holaru, starobylého městečka.

DAY 3

Holar byl založen již v 10. století. Je zde dokonce zemědělská univerzita, která je o 50 let starší, než Karlova univerzita v Praze. Na túru vyrážíme do bočního údolí Vidinesdalur. Sníh bohužel v této části hor hodně odtál v minulém týdnu, takže musíme několikrát zouvat, než se dostáváme na souvislou pokrývku. Stoupáme dlouhým údolím v nádherném počasí a odměnou jsou krásné svahy v závěru údolí. Vystupujeme na hřeben hory Skálar do 922 m a užíváme si sjezd zpět do údolí. Ještě večer se přesouváme do Skeidu, samoty zastrčené na konci údolí Svarfadardarul nad Dalvikem. Dalvik je centrum lyžování a freeridu na severním Islandu. Ubytováváme se v chatce napůl zapadané sněhem, na konci světa u polárního kruhu. Romantika, paráda...

Zajímavá je story paní domácí Miriam. Je to Němka z Berlína, která před 16 lety vyrazila s přítelem do Kanady. Jeli lodí, protože přítel se bál létat. Na Islandu se zasekli, rozešla se s ním a už zůstala. Čtyři roky žila zapadlá v údolí ve Skeidu, potom si našla současného manžela, odkoupili si od farmáře domek, ve kterém dnes žijí a stáje přestavěli pro zimní ubytování skialpových skupin a letních trekerů.

DAY 4

Vyrážíme brzo a po zmrzlém sněhu stoupáme téměř od moře mlhou směrem vrcholu Messuhnjukur (1215m), který nám poradila paní domácí. Je to výrazný vrchol nad Dalvikem ve tvaru pyramidy. Po hodině prostupujeme nad mraky a otevírá se krásná scenérie. Nad mraky vystupujeme na lyžích až na vrchol. Odměnou za výstup je sjezd v excelentních sněhových podmínkách. Pár centimetrů prašanu se občas střídá s tvrdým podkladem. Zbytek dne doplňujeme v Dalviku zásoby a odpočíváme, s Hermanem jen vykonáme (snad povinnou) návštěvu místního hřbitova a čerpáme síly na další túry.

DAY 5

Budíme se do časného, mrazivého a jasného rána. Rychle snídáme, balíme vybavení a nastupujeme do svahu nedaleko naší základny. Postupujeme z 180m vzhůru údolím Sandárdalur příjemným výstupem až do sedla v 1080m. Tady nasazujeme mačky, bereme cepíny a po skalnatém hřebínku se dostáváme na vrchol Pferfall 1205 m. Vrchol přechází v rozsáhlé plato, ze  kterého je nádherný výhled do okolních hor. Za nádherného počasí a ideálním sněhem sjíždíme zpět do údolí. Balíme a loučíme se s Miriam ve Skeidu, v Dalviku doplňujeme zásoby a přesouváme se do Akureyri. Po cestě ještě na doporučení zkoušíme koupel v horkém prameni, bohužel trochu vychladlém - takže se rozehříváme další 2 hodiny. Pro jistotu i Jagermeistrem, abychom ještě nechytli nějakou rýmičku z té zimy všude kolem.

Na vrcholu jsme potkali skupinku, vypadala úplně stejně jako my :-)

DAY 6

Ráno vstáváme brzy, balíme výbavu, snídáme a chystáme se do kopců. Cílem je nejvyšší vrchol Trollaskagi nad Akureyri - Vindheimafiall 1471m. Počasí se ale pořád po ránu nechce umoudřit a navíc zjišťujeme, že se posunula předpověď a má být ošklivo až do odpoledne. Flexibilně měníme plán a vyrážíme na turistiku k jezeru Myvaten. Ráz krajiny se mění z hor na zasněžené pláně až dorážíme do pánve jezera. Celá oblast je bohatá na termální prameny a lemována horami s typickým sopečným tvarem. Po celé pánvi jsou rozesety malé sopečné krátery a ze země občas vystupují sopečné výpary s typickým zápachem sirovodíku. Ztuhlá láva vytvořila skalky bizardních tvarů. Naším cílem je termální jezero a relaxační odpočinková koupel. Po cestě zpět ze zastavujeme u vodopádů Godafoss. Řeka vytéká přímo z největšího evropského ledovce Vatnajokull. K vodopádům se váže dávná pověst. Godafoss totiž v překladu znamená vodopád bohů. Tisíc let stará pověst praví, že náčelník místní oblasti, když se rozhodnul o přistoupení Islanďanů na křesťanství, naházel sochy původního božstva do vodopádu.

DAY 7

Vstáváme opět brzo a po sedmé jsme již v lyžích. Auto parkujeme pod lyžařským střediskem nad Akureyri ve výšce 480m. Postupujeme 4 km dlouhým a nepříjemným traverzem údolím Glerardalur a na kótě 524 odbočujeme směr východ k vrcholu. Stoupáme příjemným terénem až k domnělému vrcholu. Počasí nám docela přeje, je pod mrakem, občas vysvitne i sluníčko. Docházíme až do výšky 1360m a jsme v širokém sedle, po obou strnách nad námi 2 strmé o 200 m vyšší vrcholy. Podle GPS i podle mapy jsme přesně, ale hora nikdy. Ještě se chvilku hádáme, kde to vlastně jsme a na který kopec vlastně lezeme, ale je to evidentní - v mapě je chybně označená kóta. Bohužel je čas na otočku, takže strháváme pásy a příjemným sjezdem nejdříve v prašanu a potom v mokrém firnu sjíždíme do údolí a zase nekonečně traverzujeme k autu. Čeká nás ještě 8 hodinový přesun pod ledovec Vatanjokull na jihu ostrova.

Cesta na jih je zajímavá. Vede po okružní hlavní silnici č. 1, která vede klem celého ostrova. Přestože je označována jako rychlostní, je i zde celá řada úseků bez asfaltu, jen uježděná šotolina. Cesta vede opět kolem jezera Myvatn a celé aktivní oblasti. Děláme krátkou zastávku u aktivních fumarolů vypouštějících mohutné mraky sirné páry. Dále cesta probíhá náhorní plošinou ve výšce 600m a na východním pobřeží prudce spadá na pobřeží. Silnice poctivě lemuje četné fjordy a od ostrova je lemována 1000m rozeklanými divokými horami s nekonečnými svahy ze štěrkové suti. Mezi horami můžeme sledovat mohutné rozrušené splazy největšího evropského ledovce Vatanjokull. Ledovec začíná téměř u moře a stoupá až do výšky téměř 2000m. Z náhorního plata vystupuje vrchol nejvyšší hory Islandu Hvannagalshnukur 2110m, která je naším příštím a posledním cílem na Islandu.

.

DAY8

Budíme se do příšerného počasí. Venku je vodorovný sníh s deštěm a sedumdesátkové poryvy, které kývají celou budkou, ve které nocujeme. Vyrážíme do okolí na náhradní program s vírou, že se počasí do druhého dne zlepší. První zastávka je u mohutného splazu ledovce Svinafellsokull, který je součástí mohutného Vatnajokullu.

Přemísťujeme se k laguně Jokulsarlón, do které ústí ledovec a z druhé strany vtéká do moře. Máme štěstí, právě je příliv a mohutné seraky, které se odlomily z ledovce do laguny a potom odpluly do moře unáší kolem nás proud zpět do laguny. Proud také přináší houf tuleňů, kteří si hrají ve vodě nedaleko od nás.

DAY9

Vítr se přes noc utišil a má být obstojné počasí. Časně vstáváme a již v 6:30 jsme v lyžích. Postupujeme s lyžemí na zádech údolím Storalaejkjargljufur. Stoupáme rychle, sníh je tvrdý a neboří se. Pokračujeme dále za úplného bezvětří, přestože předpověď byla mráz a vítr 40 - 50 km/h. Změna nastává v 1000m - vítr udeřil v plně síle. Narychlo se oblékáme v silném a mrazivém větru. Přelézáme poslední hřebínek před ledovcem a v poryvu větru musím zalehnout za skalku, aby mě neposlal do údolí. Lyže nasazujeme na úpatí ledovce ve výšce 1200 m. Chvíli stoupáme samostatně, když zjišťujeme, že ledovec je plný trhlin a je na něm jen minimální pokrývka, která by je překryla. Navazujeme se tedy urychleně na lano a pokračujeme. V zápětí zkouším pohotovost kamarádů na laně a propadám se po pás. Lano se tu hodí. Viditelnost se snížila na 50m, postupujeme podle buzoly a GPS.

Obloukem obcházíme temeno ledovce ve výšce 1800 m, které je plné trhlin. Bohužel jsme asi příliš na jih, protože tušíme trhliny všude kolem nás. I přestávku raději děláme odděleně na délku lana. Najednou se jako mávnutím proutku vyjasňuje a vidíme, že stojíme na obrovském náhorním platu ledovce Hvanadalsjokul a nad námi se tyčí náš cíl Hvanadalsjukur 2110m, nejvyšší hora Islandu. Opatrně jdeme až k úpatí, kde sundáváme lyže a nandáváme mačky a cepíny. Vystupujeme strmou západní stěnou až na vrcholové plato a postupujeme na vrchol. Je 11 hodin, počasí se zcela změnilo. Je bezvětří, zcela jasno a úžasná viditelnost. Užíváme si vrchol a zahajujeme sestup. Opět se navazujeme a sjíždíme navázaní až na konec ledovce. Další sjezd si užíváme v jednotlivých žlabech za excelentních sněhových podmínek. Jeden ze žlabů mě zavádí až téměř k moři. Nikde sníh již není, jen na dně žlabu. Bohužel pak musím šlapat sutí hodinu k autu. Celou túru zvládáme za 9,5 hodin.

Kolem páté vyrážíme a přesouváme se do Keflavíku, kde balíme a ukládáme se ke krátkému spánku.

DAY10

Vstáváme v 4 hodiny, přesouváme se na letiště, vracíme auto. Anabáze s ABS kartuší tentokrát probíhá hladce. Přes Berlín se vracíme v pohodě domů.

ZASE JEDNOU VYDAŘENÝ SKIALP!